Do naší země za prací proudí stále větší množství cizinců z různých zemí. Na poměry v jejich rodné zemi, jsou i naše ubytovny, na kterých často žijí, luxusem, který u nich nemají. Teplá tekoucí voda, elektřina… Příjmy u nás mají také několikanásobně větší, než ve svých domovských zemích. Vlastně se jim zde žije celkem dobře, jediným problémem pro ně může být odloučení od rodné země a od rodin. Jejich děti často zůstávají s prarodiči v jejich zemi původu a oni jim posílají peníze na život. Díky tomu mohou jejich děti studovat, navštěvovat lékaře a podobně.
Jakou cenu platí za to, že pracují u nás ještě? Ve většině případů si musejí vyřídit pracovní vízum do naší země, sehnat si zde práci, což za ně často dělají jejich bossové, kteří jsou zprostředkovateli a překladateli mezi zaměstnavateli a těmito zaměstnanci. Část jejich výdělku jde jejich bossovi.
Tito lidé dělají mnoho hodin denně, v těžkých podmínkách, často i o sobotách a nedělích. Jejich život, jestli se to tak dá nazvat zde je složen z cesty z ubytovny do práce, mnoho hodin práce, cesty na ubytovnu spánku a opět práce. Proč to podstupují? Obvykle doufají, že jim to pomůže z obtížné finanční situace v jejich zemi, zajistí to jim i jejich dětem lepší budoucnost a lepší život. Někteří z nich se rozhodnou u nás zůstat natrvalo a potom usilují o získání trvalého pobytu u nás.
Jejich bossové si žijí na vysoké noze i u nás, jejich novodobí otroci jim dostatečně vydělávají na jejich pohodlné životy podnikatelů ve zprostředkování zaměstnání. Stává se i že jejich agentury zaměstnancům, svým cizincům jejich těžce vydělané peníze nedají a i s penězi zmizí.
Životy cizinců, jezdících k nám za prací nebývají jednoduché a jejich osudy jsou pro nás často nepředstavitelné. Není jim co závidět, ale je to jejich osud, pro který se rozhodli a business jejich bossů.
