Tapír čabrakový je porostlý krátkou jemnou černou a bílou srstí. Trup tapíra je bílý, ale jeho hlava, krk a končetiny jsou černé. Vzdáleně se rovněž podobá praseti, a to jak tvarem svého těla a pohybem, tak i způsobem života, jeho nejbližšími příbuznými jsou však nosorožci, koně a zebry. Tapír čabrakový se počítá mezi jeden z nejvzácnějších lichokopytníků na světě. Tento druh tapíra je největší z tapírů vůbec. Povahou jsou to zvířata často poněkud nevyzpytatelná.
o Tapír čabrakový má velkou, zužující se hlavu s téměř chobotovitými ústy.
o Jeho velké a černé oči jsou orientované do stran.
o Tapír má kratší, zašpičatělé uši, které jsou schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě.
o Na zadních nohou má tapír tři prsty, kdežto na předních pak čtyři prsty. Na třetím a nejvyvinutějším prstu tapíra je patrné kopýtko.
Způsob života tapíra čabrakového
Tapír čabrakový je velice aktivním nočním živočichem. Je býložravý a za potravou vychází ze stínu stromů až k večeru. Živí se rostlinnou potravou, a to převážně listím ze zemědělských plodin a bylinných výhonků. Za potravou jsou tapíři schopni po svých vyšlapaných cestičkách putovat až do vysokých svahů hor. Tapír žije v menších stádech, ale někdy se může vyskytovat i jako samotář.
Dospělý samec tapíra čabrakového si své teritorium dobře hlídá a jeho hranice značkuje močí, kterou vystřikuje směrem dozadu. Jeho původním životním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy. Dokáže však žít i na savanách, které jsou porostlé řídkou vyšší vegetací. Tapír čabrakový, neboli indický se vyskytuje v Malajsku, na Sumatře a v Thajsku, a to vždy v dosahu vodních zdrojů. Tapír je rovněž výborným plavcem. Tapíři mají nesmírně rádi vodu. Ve vodě si hledají tapíři i úkryt před predátory. Rovněž dokáže tapír chodit po dně řeky, anebo jezera, stejně jako hroch.
Zajímavostí o tapíru čabrakovém je, že byl po celá staletí loven pro maso i pro svoji velice pevnou a trvanlivou kůži.